Posilame posledni pozdrav z krasneho Laosu. Tentokrat jiz z civilizace, hlavniho mesta Vientiane.
Jeste, nez jsme sem dorazili, uzivali jsme si romantickeho mesta Luang Prabang a kras jeho okoli. LP je centrum celeho severu a je to znat. Pro nas, kteri jsme prijeli primo ze severovychodu, ze Sam Nueva, opravdu kultruni sok. Zatimco na severu nechapali, proc hledame pruvodce do dzungle a do hor, tady jsou cestovni agentury na kazdem rohu, nabizeji treky, kola, slony, vodopady, lodicky .. cokoliv, na co si clovek vzpomene. Prvni den jsme proodpocivali, protapali po meste a omrkli nekolik chramu. Ale znate to, prvni chram dobry, druhy ujde to .. ale s chramy na kazdem rohu preci jenom mezni uzitek postupne klesa. Zvlaste pak, kdyz je nutne se vsude zouvat a balit se podle etikety do deky, aby nebyla videt raminka a kolinka. To cloveka po chvilce omrzi.
Na odpolko jsme tedy dali prednost druhemu brehu Mekongu - mistni vesnicce, ktera je dokonce se vsim vsudy a s kazdym vsudy v Unescu. Tezko soudit, zda je to dobre nebo spatne, ze jsou tu lide tak trosku jako opicky. Na druhou stranu, vladne tu normalni zivot, nikdo si na nic nehraje, neni to takove, jako kdyz se blizi turista zacnou varit na ohni apod. Na druhou stranu, rozhodne tu nebydli rodinky, ktere na nas volaji ze vsech stran Sabajdi a jsou radi i za sebemensi usmev nebo odpoved. Kazdopadne davame super rybicku osmazenou na oleji se soli za 5tis KIP (cca 12 Kc) a pak jeste velikou rybicku na grilu plnenou citronovou travou za 15 tis KIP. Zpet se vracime pri zapadu slunce. Prevoznik, se kterym jsme byli domluveni na ceste zpet v 17:30 ale nikde. Ale co. Zaplatili jsme jenom 25 000 za cestu sem a tak se domlouvame s mistnimi, kteri se u Mekongu prave "sprchuji" a ochotne nas prevezou na druhou stranu reky. A jeste usetrime - desitku na jednoho.
Druhy den v Luang Prabang je ve jmenu jizdy na slonech, koupani se slony v Mekongu a navstevy jeskyne Pak Ou a vesnicek, ve kterych se vyrabi whisky a rucni papir. To vse za 35 USD na osobu. Nebylo to nejlevnejsi, ale stalo to za to. Jsme radi, ze jsme zvolili sloniky ne u vodopadu, ale v campu u Mekongu .. I kdyz u nekterych znas se objevi v prvni chvili slzicky strachu, je to super. Nejprve se stridame na sedatku a za krkem, pak uz jedeme jenom za krkem slona. Nahoru, dolu, cestou necestou. Je to super. Stejne tak koupani ... ac tedy Mekong cistotou zvlaste nezari, zvlaste pak kdyz si jeden ze sloniku nalezite ulevi do vody.
Treti den byl ve jmenu kol na druhem brehu Mekongu - cca 40 km okruh skrze mistni vesnicky. Musim uznat, ze o mnoho prirozenejsi nez vesnicka primo na brehu proti Luang Prabang, kde jsme byli prvni den. Teren nahoru dolu, hodne sutriky a hlina. Meli jsme horska kola ... na to idealni. Ja bohuzel zvlastni kousek, ktery nebrdil (ani na predni ani na zadni) a do kopce mu neustale padal retez. Ale co, zazitek nemusi byt pozitivni, hlavne, ze je intenzivni :-) Cestou nas zastihl pekny slejvacek .. nastesti byla pobliz hospudka, tak to tak ani nebolelo. Jen to bahinko. Prijeli jsme jak banda bahennich kralu a ta kola pripominala bahni stroje. Vecer masaz a pohodicka.
Posledni den v Luang Prabang jsme vyrazili na moto k vodopadum Tat Kuang Si ... Pro Mysku to byla premiera, na kterou bude vzpominat s malym sramem. Vse ale dobre dopadlo, s cervenou krasavici se zkamaradili a uzili jsme si krasny vodopad. Kazdopadne ranni odjezd byl dobrou volbou, nebot po obede se sem nahrnula spousta turistu, cimz cely "komplex" ztrati hodne na krase.
Vecer pak sleeping busem do Vientiene, dnes kola podel Mekongu do Budha parku, ktery jsme nenasli :-) chram Wat Pat Luang, u ktereho byl i pan prezident, dobroty na promenade ... a jdeme spinkat. Zitra nas ceka posledni den v Laosu, posledni mistni dobroty a ve 3 odjizdime smer thajske hranice, vecer nam pak jede nocni bus do Bangkoku, odkud frcime na jih k mori.
Mejte se moc krasne.