pátek 29. srpna 2014

Pangong Lake - nejvyse polozene slane jezero sveta (4226mnm)

Posledni dva dny jsme stravili cestou a zazitky u jezera Pangong, ktere nachazi na hranicich s Cinou (velka cast Cine dokonce nalezi). Cesta trva 5 hodin a sama o sobe je zazitkem - a to rozhodne spise intenzivnim nezli pozitivnim. Jede se pres treti nejvyssi silnicni pas na sve, Ganda La ve vysce cca 5300 mnm. A tomu odpovida i cesta. Nejprve se serpentynky klikati nahoru, pak zase prudce dolu. Asfalt s dirami strida hlinena cesta plna kameni, obcas rozvodnene potoky, ze voda strika pres metr vysoko. Cestou zpet se nam rozbilo i predni kolo - zrejme cep. Kousek provazku a 30 minut prace naseho ridice dalo vse do poradku. Uf... Jeste ze jsme uz byli temer mimo silnici hruzy :) a zbyvalo je par poslednich zatacek po hlinene ceste a bez vetsiho srazu dolu...

Prekvapenim byla celkove teplota. Zabalili jsme si deku, plavky, opalovaci krem a jeli relaxovat. Oblekli se do kratasku a sandali ... Ale trosku jsme to prehnali. Uz cestou prituhovalo, snezilo. Na Ganda La, kde jsme meli prestavku, jsme byli za jedine exoty v sandalich a kratkych kalhotech. Myska stavi snehulaka a vypravi mistnim o nasi vesele zimni tradici. Vsichni si ho foti a padaji smichy, kdyz vypravi o velikosti, ktera je v Cechach normalni :)

Dalsimi cleny naseho auta je nemluvna Japonka a potom straaaaasne vtipny Ind z Kalkaty. Rano jsme na nej cekali temer pul hodiny a pak to zacalo. Vynoril se ze sveho pokojicku s ruzovou kabelkou a ruzovym kufrem na koleckach. Padame smichy. A jeste vic, kdyz si v prubehu cesty nasadil zelenou opici kuklu, se kterou by mohl snadno vykrast banku.

Jezero je i pres vsechny ty trampoty nadherne. Uzasna nekonecna modr obklopena majestatnimi horami dosahujici nad 5 tis mnm. Jen pocasi nam malinko nepreje. Zpocatku jsou krasne vyhledy i vyleze slunicko (Myska dokonce skoci do jezera), ale postupne se zatahuje a zacina prset. Zapad slunce mame tedy za mracky, ale o to vic casu na odpocinek ve stanu, ktery jsme postavili zadarmo na plazi a na rozdil od naseho roztomileho Inda a Japonky mame klid, krasne vyhledy na jezero a jeste hoodne usetrime. V noci stridave snezilo a prselo - okolni kopce rano nalezame opet bile. Ale vychod slunce nam tentokrat neutekl a narizeny budicek na pul sestou se vyplatil.

Rano jeste snidanove svedske stoly na nasi dece, uklidit stan a hura zpet do Lehu, odkud zitra vyrazime na vrchol naseho putovani - vrchol Stok Kangri (6130mnm), tak nam drzte pesti, at to udychame a ujdeme. Nebude to zadarmo. Vratit bychom se meli v pondeli, nejpozdeji v utery.