Cas utekl jako voda a dalsi expedice pred nami, je ctvrtek 14. srpna a vyrazime na necely mesic smer Maly Tibet, do indickych Himalaji v oblasti Ladakh.
Jak uz to u nas ale byva, nic nemuze byt jednoduche .. na letisti nam slecna tvdri, ze mame letenky pouze do Dilli, nikoli do Lehu, hlavniho mesta Ladacku. Ale nevadi, v Bruselu, nebo v Dilli nam pry pomohou a kdyz ne, do Indie se preci dostaneme a pak uz to bude jenom kousicek .... Mno, s mirnou nejistotou tedy vyrazime... Nastesti mela pravdu a jiz v Bruselu nas pani uklidnila, ze je vse v poradku a s usmevem vytiskla boarding pass.
Nastupem na palubu letadla z Bruselu do Dilli jsme se najednou ocitli v jinem svete. Kolem same damy v sari, sikhove v turbanech a pricmoudli indiani. Welcome in India. Zazitkem bylo i pristani v Dilli, kdy tesne pred pristanim zmizeli pres ulicku sedici indicti typci a uz se neukazali. Hlavou nam proleteli myslenky na 11/9 a jine teroristicke libustky, ale temto Indianum se nastesti znicit letadlo nepodarilo.
Pred letistem stoji desitky nahanecu, ale k nasemu milemu prekvapeni nikdo nekrici, neotravuje, nevnucuje sve sluzby. Jak neuveritelne. Ve stejnem duchu probiha dalsi hledani ubytovani, nakupy ... Kdyz se nezeptame, nikdo nas netaha za rukav, nikdo neotravuje. Jak pohodove a mile.
Z bezpecnostnich duvodu tu bohuzel nefunguji evropske simkarty a nakup mistni vyzaduje specialni pravidla - x kopii pasu, viz, 4 fotky a doporuceni mistnich, ze jsme bezproblemovi a jsme tu vice nez mesic. No uvidime, jestli se to da nejak obejit ...
Ubytovani mame az na tvrde postylky doslova nadherne .. vlastni ho tibetska mila a velmi pohostinna rodinka. Na uvitanou jsme dostali mistni malinkate, ale o to vic sladounke merunky, ale i mistni sladky caj s mlekem - ten nam uz ale tak nesmakuje, nicmene nechteli jsme urazit :)
Pristani ve 3500 tisicich zvladame pomerne dobre, ac tedy vcerejsek jsme cely prospali a me trosku poboliva hlava. Ale jinak ok. Mnohem vice nas trapi Myskuv bolavy a opuchly kotnik, snad se to brzy uzdravi a budeme moc vyrazit na turu.
Jinak, Leh je hlavni mesto Ladaku s cca 20 tisici obyvateli. Sklada se z malych kamennych baracku v prudkem svahu, centrem prochazi nekolik hlavnich silnic, kde je citit vyfukove splodiny, prach a neustale tu nekdo troubi. V bocnich ulicich jsou obchudky, stanecky a malinkate "restaurace". Na stresnich terasach pak sviti luxusnejsi restaurace pro turisty. Narazili jsme i na postu, bankomat nebo hriste na narodni sport - polo. V postranich ulickach a chodniccich jsou pak malinkate baracky a kumbalky na bydleni. Neni tu ale zadny problem potkat ani kravy, psy, odpadky, vykaly ci mrtve kocky. V Ladaku se necekane stmiva uz kolem sedme hodiny a touto dobou take vyrazne klesa teplota, takze se navlekame do bund a mikin. Vecer jeste zakoncime vybornou veceri v luxusni restauraci, kde si davame mutton curry a mutton buhvico s ryzi a plackami. Oboji je indicky pikantni, takze vse zapijime litry vytecneho mostu z kasmirskych jablek.
Mejte se moc krasne....
Jak uz to u nas ale byva, nic nemuze byt jednoduche .. na letisti nam slecna tvdri, ze mame letenky pouze do Dilli, nikoli do Lehu, hlavniho mesta Ladacku. Ale nevadi, v Bruselu, nebo v Dilli nam pry pomohou a kdyz ne, do Indie se preci dostaneme a pak uz to bude jenom kousicek .... Mno, s mirnou nejistotou tedy vyrazime... Nastesti mela pravdu a jiz v Bruselu nas pani uklidnila, ze je vse v poradku a s usmevem vytiskla boarding pass.
Nastupem na palubu letadla z Bruselu do Dilli jsme se najednou ocitli v jinem svete. Kolem same damy v sari, sikhove v turbanech a pricmoudli indiani. Welcome in India. Zazitkem bylo i pristani v Dilli, kdy tesne pred pristanim zmizeli pres ulicku sedici indicti typci a uz se neukazali. Hlavou nam proleteli myslenky na 11/9 a jine teroristicke libustky, ale temto Indianum se nastesti znicit letadlo nepodarilo.
V sest rano jsme za vychodu slunce nastoupili na nas posledni let. Za hodinku uz jsme z okynka sledovali obrovske masivy Indickeho Himalaje, ktery nam bude zprijemnovat nasledujici tri tydny, a za dalsi pulhodinku uz jsme dosedli na parodii letiste v Ladackem Lehu kousicek od posvatne reky Indus - zadna pasova kontrola, zadna klimatizace ... Dobrodruzstvi zacina.
Pred letistem stoji desitky nahanecu, ale k nasemu milemu prekvapeni nikdo nekrici, neotravuje, nevnucuje sve sluzby. Jak neuveritelne. Ve stejnem duchu probiha dalsi hledani ubytovani, nakupy ... Kdyz se nezeptame, nikdo nas netaha za rukav, nikdo neotravuje. Jak pohodove a mile.
Z bezpecnostnich duvodu tu bohuzel nefunguji evropske simkarty a nakup mistni vyzaduje specialni pravidla - x kopii pasu, viz, 4 fotky a doporuceni mistnich, ze jsme bezproblemovi a jsme tu vice nez mesic. No uvidime, jestli se to da nejak obejit ...
Ubytovani mame az na tvrde postylky doslova nadherne .. vlastni ho tibetska mila a velmi pohostinna rodinka. Na uvitanou jsme dostali mistni malinkate, ale o to vic sladounke merunky, ale i mistni sladky caj s mlekem - ten nam uz ale tak nesmakuje, nicmene nechteli jsme urazit :)
Jinak, Leh je hlavni mesto Ladaku s cca 20 tisici obyvateli. Sklada se z malych kamennych baracku v prudkem svahu, centrem prochazi nekolik hlavnich silnic, kde je citit vyfukove splodiny, prach a neustale tu nekdo troubi. V bocnich ulicich jsou obchudky, stanecky a malinkate "restaurace". Na stresnich terasach pak sviti luxusnejsi restaurace pro turisty. Narazili jsme i na postu, bankomat nebo hriste na narodni sport - polo. V postranich ulickach a chodniccich jsou pak malinkate baracky a kumbalky na bydleni. Neni tu ale zadny problem potkat ani kravy, psy, odpadky, vykaly ci mrtve kocky. V Ladaku se necekane stmiva uz kolem sedme hodiny a touto dobou take vyrazne klesa teplota, takze se navlekame do bund a mikin. Vecer jeste zakoncime vybornou veceri v luxusni restauraci, kde si davame mutton curry a mutton buhvico s ryzi a plackami. Oboji je indicky pikantni, takze vse zapijime litry vytecneho mostu z kasmirskych jablek.
Mejte se moc krasne....
