Je pet rano a stepujeme na Ohayami autobusaku v Manile na letiste. Kupodivu je docela zivo. Najdeme taxikare a za 200 PHP s taxametrem i s dyzkem frcime na letiste. Letenky koupene par hodin zpet z autobusu nastesti funguji. Volny cas travime v letistnim mini kumbalku, kde masiruji nevidomi - celotelovka na hodku jen za 150 kacek a jeste jsme posilili karmu. Ale bolelo to! Nevidomi presne poznaly, kde jsou nase slaba mista a nemalo nas potrapili.
Puerto Princesa, hlavni mesto Palawanu, nas privitalo vedrem a pomerne hustou dopravou. Celkove jde ale o vyspele mesto a tezko soudit, proc Lonely planet radi se mu radeji vyhnout. Mirime rovnou na terminal San Jose, odkud vyrazi spoje na sever. Chceme odjet kamkoli to pujde, idealne Port Barton. Autobusy nam ujely, ale jeste jede minivan do Bartonu ve dve za 250PHP na os. Volnou hodku a pul brouzdame po mistnim trzisti s dobrotami a davame si v mistni "restosce" za trzistem u silnice super nudle za 30 kacek - faaaaakt dobrota, neco jako vietnamske pho.
Cesta do Bartonu pomerne utika - do te doby, nez mistni national highway (odpovida nasi silnici 1. tridy) vystrida cca hodinovy usek, kde teprve stavi silnici. To mistnim ale samozrejme nebrani v tom, any projeli. Sutry, bahno, diry, vymoly, obcas kousky noveho asfaltu pro zklidneni zaludku.
Do Bartonu prijizdime chvilku pred zapadem slunce, ubytovani v krasnych chyskach v Elsa cottages. Starsi pani Elsa se o objekt stara se svou rodinou a mooc dobre vari - zejmena chilly shrimpiky. Vesnicka ma nadhernou atmosferu, pusobi klidne, neturisticky. Elektrina jde jen mezi 18. a 24. hodinou.
Hned po prijezdu se nas ujal typek z Bistro cottages, Mark. Za 700 PHP se s nim vecer domlouvame na celodennim vyletu lodi po okolnich ostruvkach a koralech - v Port Bartonu se totiz neda i pres krasnou plaz moc plavat kvuli meduzam. Rano v pul 9 uz na nas ceka se svou lodickou - bangkou - s bambusovymi vahadly na obou stranach. Zkousime snorchly a vyrazime. Na rozdil od ostatnich posadek mame lod sami pro sebe a vyrazime s mirnym predstihem, diky cemuz mame vsechna mista z pocatku jen a jen pro sebe. Snorchlujeme nad krasnymi koraly, plaveme se zelvami, lenosime na Paradise island, kde nam nasi kapitani prichystali k obedu luxusniho tunaka a dalsi dobroty. Pokuseni pro oko i zaludek.
Dalsi rano jiz mirime dale na sever do vyhlaseneho El Nida, odkud se lodickami vyrazi na blizske Bacuitske ostrovy. Minivan stoji nehoraznych 800 PHP, ale nez se plahocit mistnimi busy s prestupy cely den, volime sice zlodejskou, ale zato casove uspornou variantu a v metropoli severu jsme uz pred obedem.
Prvni dojem nic moc. Srumec, spousta turistu, draho. Ubytko zacina na 1000PHP, ale se stestim jsme na okraji mesta (vedle Paul's restaurant) nasli bezejmene chysky za 500. Je pravdou, ze na dvorku to vypadalo jako slam a soucasti byla opravna motorek, ale pokojik byl utulny, cisty a soucasti byly i levne masaze.
Vtipne bylo i to, ze jsme do tohoto Palawanskeho Bibione prijeli s penezi, ktere nestacily ani na obed 😊 Jediny bankomat ve meste byl bohuzel mimo provoz a v mistni smenarne byl sileny kurz, ale co uz. Byla nouze. Za zminku stoji i mistni plaz a okoli. Spina, bordel, rozestavene ci stisnene hotely za mraky penez.
I hlavni atrakce - vylety po okolnich ostrovech nejsou ve srovnani s Port Bartonem nejlevnejsi. Zacinaji na 1100 , tour C na 1400. K tomu je potreba zaplatit poplatek na zivotni prostredi v hodnote 200 PHP. Tour A jsme usmlouvali na 650, tour C na 800. Oba dva dny byly ale hodne prumerne - byly jsme na nadhernych mistech, ale vsechny byly plne turistu. Nejkrasnejsi byla asi Velka laguna, kde se dalo turistum uplavat do hloubky (tady jsme videli rejnoka a spoustu opicek). V Male lagune nas normalne pokousaly rybicky. Asi uz maji take plne zuby turistu. Celkove nejlepsi byly luxusni obedy pripravovane primo na lodi: krevetky, musle, chobotnicky, ryby, kure, veprik, ovoce, zelenina. Nadhera a dobrota. I tato turiticka atrakce si ale vyzadala par sramu. Korály jsou ostre a staci troska nepozornosti a cervena se tu prst, tu kolinko...
Rybicky jsme si uzivali i po vecerech v restoskach primo na plazi. Stacilo si ukazat, jakou morskou potvurku si prejeme a za chvilku byla na stole. Kvalitni a poctive (v ramci happy hour jen za 50kacek) byly i mistni koktejly. Mnam.
Ctvrty den jsme vstavali ve ctyri rano, abychom stihli odpoledni let na Cebu z Puerta Princesa. Pri dalsim blogu se hodne pobavite :-)
Puerto Princesa, hlavni mesto Palawanu, nas privitalo vedrem a pomerne hustou dopravou. Celkove jde ale o vyspele mesto a tezko soudit, proc Lonely planet radi se mu radeji vyhnout. Mirime rovnou na terminal San Jose, odkud vyrazi spoje na sever. Chceme odjet kamkoli to pujde, idealne Port Barton. Autobusy nam ujely, ale jeste jede minivan do Bartonu ve dve za 250PHP na os. Volnou hodku a pul brouzdame po mistnim trzisti s dobrotami a davame si v mistni "restosce" za trzistem u silnice super nudle za 30 kacek - faaaaakt dobrota, neco jako vietnamske pho.
Cesta do Bartonu pomerne utika - do te doby, nez mistni national highway (odpovida nasi silnici 1. tridy) vystrida cca hodinovy usek, kde teprve stavi silnici. To mistnim ale samozrejme nebrani v tom, any projeli. Sutry, bahno, diry, vymoly, obcas kousky noveho asfaltu pro zklidneni zaludku.
Do Bartonu prijizdime chvilku pred zapadem slunce, ubytovani v krasnych chyskach v Elsa cottages. Starsi pani Elsa se o objekt stara se svou rodinou a mooc dobre vari - zejmena chilly shrimpiky. Vesnicka ma nadhernou atmosferu, pusobi klidne, neturisticky. Elektrina jde jen mezi 18. a 24. hodinou.
Hned po prijezdu se nas ujal typek z Bistro cottages, Mark. Za 700 PHP se s nim vecer domlouvame na celodennim vyletu lodi po okolnich ostruvkach a koralech - v Port Bartonu se totiz neda i pres krasnou plaz moc plavat kvuli meduzam. Rano v pul 9 uz na nas ceka se svou lodickou - bangkou - s bambusovymi vahadly na obou stranach. Zkousime snorchly a vyrazime. Na rozdil od ostatnich posadek mame lod sami pro sebe a vyrazime s mirnym predstihem, diky cemuz mame vsechna mista z pocatku jen a jen pro sebe. Snorchlujeme nad krasnymi koraly, plaveme se zelvami, lenosime na Paradise island, kde nam nasi kapitani prichystali k obedu luxusniho tunaka a dalsi dobroty. Pokuseni pro oko i zaludek.
Dalsi rano jiz mirime dale na sever do vyhlaseneho El Nida, odkud se lodickami vyrazi na blizske Bacuitske ostrovy. Minivan stoji nehoraznych 800 PHP, ale nez se plahocit mistnimi busy s prestupy cely den, volime sice zlodejskou, ale zato casove uspornou variantu a v metropoli severu jsme uz pred obedem.
Prvni dojem nic moc. Srumec, spousta turistu, draho. Ubytko zacina na 1000PHP, ale se stestim jsme na okraji mesta (vedle Paul's restaurant) nasli bezejmene chysky za 500. Je pravdou, ze na dvorku to vypadalo jako slam a soucasti byla opravna motorek, ale pokojik byl utulny, cisty a soucasti byly i levne masaze.
Vtipne bylo i to, ze jsme do tohoto Palawanskeho Bibione prijeli s penezi, ktere nestacily ani na obed 😊 Jediny bankomat ve meste byl bohuzel mimo provoz a v mistni smenarne byl sileny kurz, ale co uz. Byla nouze. Za zminku stoji i mistni plaz a okoli. Spina, bordel, rozestavene ci stisnene hotely za mraky penez.
I hlavni atrakce - vylety po okolnich ostrovech nejsou ve srovnani s Port Bartonem nejlevnejsi. Zacinaji na 1100 , tour C na 1400. K tomu je potreba zaplatit poplatek na zivotni prostredi v hodnote 200 PHP. Tour A jsme usmlouvali na 650, tour C na 800. Oba dva dny byly ale hodne prumerne - byly jsme na nadhernych mistech, ale vsechny byly plne turistu. Nejkrasnejsi byla asi Velka laguna, kde se dalo turistum uplavat do hloubky (tady jsme videli rejnoka a spoustu opicek). V Male lagune nas normalne pokousaly rybicky. Asi uz maji take plne zuby turistu. Celkove nejlepsi byly luxusni obedy pripravovane primo na lodi: krevetky, musle, chobotnicky, ryby, kure, veprik, ovoce, zelenina. Nadhera a dobrota. I tato turiticka atrakce si ale vyzadala par sramu. Korály jsou ostre a staci troska nepozornosti a cervena se tu prst, tu kolinko...
Rybicky jsme si uzivali i po vecerech v restoskach primo na plazi. Stacilo si ukazat, jakou morskou potvurku si prejeme a za chvilku byla na stole. Kvalitni a poctive (v ramci happy hour jen za 50kacek) byly i mistni koktejly. Mnam.
Ctvrty den jsme vstavali ve ctyri rano, abychom stihli odpoledni let na Cebu z Puerta Princesa. Pri dalsim blogu se hodne pobavite :-)
